http://postgres.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Historie_602SQL 2026-05-12T22:40:38Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.43.3 http://postgres.cz/index.php?title=Historie_602SQL&diff=584&oldid=prev 2018-05-19T04:29:17Z

<p>Založena nová stránka s textem „<a href="/wiki/Kategorie:%C4%8Cl%C3%A1nky" title="Kategorie:Články">Category:Články</a> Autor: Pavel Stěhule, 2018 Určitě zajímavým produktem, který vznikl v České republice, a který je dnes již mimo zorné pol…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>[[Category:Články]]<br /> Autor: Pavel Stěhule, 2018<br /> <br /> Určitě zajímavým produktem, který vznikl v České republice, a který je dnes již mimo zorné pole většiny vývojářů,<br /> je 602SQL Server. Tato multiplatformní databáze má dlouhou a místy i poměrně dramatickou (na sw) historii -<br /> První verze je z roku 1993 a poslední build, který lze stáhnout, je ze srpna 2008. V 90 letech a i v první polovině<br /> minulé dekády byla poměrně velká šance se s touto databází setkat. Jednalo se o oblíbený nenáročný produkt s rozumnou cenovou<br /> politikou, který od svého začátku byl programován pro MS Windows. V této databázi bylo možné pohodlně psát vlastní<br /> aplikace a ty dále distribuovat (tvářila se jako 4GL). Také byla k dispozici podpora v češtině, plus česká nápověda - a samozřejmě, že<br /> nechyběla podpora češtiny. Konečně díky bezplatnému daru Software602 českým školám z roku 1994 se WinBase602 na řadě<br /> škol a gymnázií používala pro výuku, a díky rámcové smlouvě mezi Software602 a Svazem měst a obcí z roku 1999<br /> bylo možné se s touto databází setkat i na obecních úřadech.<br /> <br /> Jak už bylo naznačeno, za vývojem této databáze (signalizuje to i 602 v názvu) byla firma Software602, konkrétněji<br /> menší tým kolem Januše Drózda (jako student se podílel na vývoji v ČSSR poměrně rozšířeného Pascalu pro 8bity). Náhodou<br /> jsem získal kontakt na Januše Drózda a zvědavost mi nedala, abych z něj nezkusil vytáhnout víc informací o zákulisí<br /> vývoje této databáze. Se vzpomínkami na 90 léta mu vypomáhal Jan Šíma, který ve zmíněném vývojovém týmu zastával<br /> roli, kterou bychom dneska asi označili za projektového manažéra.<br /> <br /> Začátkem 90 let řešil Januš Drózd dilema, jestli si má napsat vlastní Unix nebo vlastní SQL server. V obou případech<br /> by se jednalo o hodně ambiciózní projekty - nicméně ambice rozhodně Januši Drózdu nechyběly. Jelikož se doslech o<br /> novém Unixu z Finska, tak se rozhodl pro SQL server. Od začátku se jednalo o moderní implementaci ANSI SQL standardu<br /> napsanou objektově v C++ nad architekturou klient/server. Prototyp běžel ještě nad MS DOSem, první verze pak již byly<br /> psány pro MS Windows. Přiznám se, že až do rozhovoru s J.D. jsem netušil, že od prvních verzí WinBase602 byl v této<br /> databázi integrován moderní SQL server. Žil jsem s představou, že WinBase602 byla klasická souborová databáze.<br /> <br /> Rozhodně by se několik prvních verzí tak chápat dalo - v klientu bylo možné navrhovat reporty, navrhovat formuláře,<br /> a i psát vlastní skripty v jazyku v mnohém podobném Pascalu. Tehdejší recenze vyzdvihují i některé funkce (podporované<br /> klientem) převzaté ze síťových databází. V rozhovoru Januš Drózd zmínil, že zpětně to nebylo šťastné, tyto funkce<br /> později komplikovali optimalizace databáze. Samotný server byl multiplatformní a kromě MS Windows mohl být provozován<br /> i na Linuxu a Novellu.<br /> <br /> Informační technologie zažívaly v 90 letech neskutečný vývoj - databáze a databázové aplikace nebyly výjimkou. Dramaticky<br /> se rozvíjel ANSI SQL standard. Vznikaly nové standardy pro komunikaci, nové koncepty pro databázové aplikace. Vznikaly<br /> nové architektury (web), nové programovací jazyky a nové vývojové prostředí. Zatímco ještě v první polovině 90 let<br /> se ještě masivně používaly aplikace v 4GL databázích (Dbase, FoxPro, Paradox), tak druhá polovina 90 let znamená přechod<br /> k generickým programovacím jazykům (Visual Basic, Delphi). Myslím si, že v 602 dokázali docela dobře držet krok.<br /> Pro WinBase602 existovaly drivery pro ODBC, JDBC, SDBC. V této databázi bylo i možné psát aplikace pro web díky podpoře CGI<br /> a FastCGI API.<br /> <br /> Kolem roku 2000 firma mění strategii a více zdůrazňuje skutečnost, že WinBase602 obsahuje SQL server - dochází k ukončení<br /> vývoje stávajícího klienta a k přejmenování produktu na WinBase602 SQL Server (verze 6). Navíc ve verzi 9.5 změnou protokolu dochází<br /> k odstřižení staršího klientského prostředí. Tou dobou už zřejmě nedávalo žádný smysl snažit se konkurovat MS Accessu,<br /> který se stal částí MS Office a byl prakticky všude. Ekonomiku vývoje ovšem běžní uživatelé produktu neřeší - a krok,<br /> kdy se 602SQL server zbavil podpory starších klientů, nesli uživatelé velmi nelibě. Tehdy databáze 602SQL server přišla<br /> o hodně svých uživatelů. Nicméně v Software602 nově cílili na jiné uživatele, a to náročnější vývojáře webových aplikací.<br /> <br /> Nový klientský software po verzi 9.0 byl již psán multiplatformně (název se mění na 602SQL Server) - nad knihovnou wxWidgets. A ačkoliv se jednalo o<br /> dobře napsaný fungující software (i pěkně vypadající), nebylo možné v novém klientu psát aplikace. Zde udělali v Sw602 tlustou<br /> čáru za minulostí. Nový klient byl analogický adminu v MS SQL - bylo možné vytvářet, modifikovat tabulky,<br /> psát i ladit uložené procedury v SQL/PSM. Nic víc. Pro uživatele, kteří WinBase602 používali jako 4GL databázi to byl šok.<br /> <br /> Coby konkurence MySQL se 602SQL serveru moc nedařilo. Webaři si široké a kvalitní podpory ANSI SQL (samozřejmě, že<br /> nechybí podpora referenční integrity, fulltextu, uložených procedur, triggerů) a dokumentace v češtině necenili natolik, aby<br /> nakupovali v dostatečném množství podporu a licence - a bez toho komerční produkt nemůže existovat (Linuxová<br /> verze byla zdarma (bez některých komponent)).<br /> <br /> Konečnou pro 602SQL server bylo vydání express edicí Oracle (2004) a Microsoft SQL Serveru (2005). Limity těchto edicí<br /> byly často dostatečně vysoko nad požadavky typických uživatelů 602SQL serveru a tudíž je v ničem neomezovaly. Ostatně<br /> i další Open Source databáze jako PostgreSQL, Firebird, MySQL nevyjímaje vyzrály natolik, aby je bylo možné používat<br /> multiplatformně ve všech produktech, kde byl 602SQL server používán. V té době, po cca 15 letech vývoje, autorům začala docházet<br /> motivace pokračovat ve vývoji. V říjnu 2007 byl 602SQL Server zveřejněn jako open source, a po dvou letech další vývoj<br /> byl ukončen. Ještě několik let po otevření kódu používali 602SQL Server v Software602 interně pro své produkty.<br /> <br /> Stále ještě některé aplikace nad 602SQL Serverem běží a ještě stále lze provozovat tuto databázi i ve Windows 10) - téměř<br /> 10 let od posledního buildu. Když vím a vidím kolik lidí pracuje na vývoji Postgresu, vůbec se mi nechce věřit, že v tak<br /> malém týmu tehdy dokázali realizovat tak ambiciózní produkt a tak rychle (a udržet jej 15 let při životě).</div>

imported>Pavel